První prázdninový týden od 1. do 5. července 2019 se naši mladí hasiči vydali objevovat tajemství hradu Svojanov. Zde je podrobný deník fiktivního člena letošního letního soustředění.
Pondělí
Cesta za dobrodružstvím začíná v pondělí odpoledne, kdy se k přistavenému autobusu začínají trousit kufry a batohy všeho druhu doprovázené nedočkavými účastníky letního tábora. Vyrážíme směr Letovice. Konkrétně do penzionu Svojanov, který leží asi 17 km severozápadně od města v údolí řeky Křetínky.
Po svačině (palačinky – mňam) vyrážíme na průzkum okolí. Prostředí je krásné, počasí taky. Tady bude hezky.
Zakřikl jsem to. Nad Svojanovem i všemi účastníky se stahují černé mraky. Začíná bouřka. To ne, vypadl proud! Ještě že mám mobil nabitý na 100 procent. Na mě si příroda hned tak nepřijde.
Bože! Vypadl i mobilní signál! Nejhorší den v mém životě. Místo lajkování na Instáči teď musím hrát jakési přitroublé hry v jídelně. To bude děs tady.
Úterý
Doma prý obecním rozhlasem zmírňují paniku rodičů, kteří se nás snaží marně kontaktovat. To je prča. Chtěl bych vidět jejich obličeje. Kdyby věděli, jak si to tady užíváme. Včera byla docela sranda. Vlastně co to říkám? Vždyť nejde proud a mobil klekl. Je to děs. Nejhorší den mého života.
Tvl, rozcvička! To snad nemyslí vážně. Ještě víc nejhorší den mého života.
Rozdělujeme se na dva kmeny. Já patřím mezi Rakeťáky. Morčata, máte se na co těšit. Od teď začíná nelítostný boj. Jako první úkol si stavíme hrady. Z papíru.
Přichází první souboj: závody motospřežení. A pak koupačka v bazénu. Je tady hezky. Vlastně co to říkám. Mám vybitý mobil. Nejhorší den v mém životě.
Je po obědě a vyrážíme na hrad Svojanov. Vedoucí s sebou vlečou kočár. Asi aby se dřív unavili. Chacha.
Večer. Musím uznat, že hrad byl moc hezký. A ještě lepší bylo pak koupání a hry. Ha, budiž světlo! Právě zapli proud. To je škoda, bez něj to bylo zajímavější. Ale zas nám prý pustí pohádku, takže dobrý. Ale moment. Kam se všichni hrnou? Dobít mobil? Jaký mobil? Aha, mobil!
Tomu se říká bitva. Boj o zástrčky byl nelítostný. Nikdo nezná bratra a kmenová příslušnost nehraje roli. Nabíjí jen ti nejsilnější. Jsem mezi nimi.
Středa
Zase rozcvička. Nuda. Naštěstí po snídani odjíždíme k hasičům do Svitav.
Ty jo, super technika. Hlavně ta obří plošina. A ještě lepší byl obří šnicl na oběd. Teď se zastavíme na náměstí a pak prý nějaké muzeum. No uvidíme.
Průmyslové muzeum v Mladějově. Zajímavé stroje. Spoustu si toho tady můžeme zkusit a osahat. Za mne dobrý.
Jsme zpět v penzionu. Kmenová příslušnost se během dne trochu vytratila. Je čas si opět připomenou, kdo je kdo. Menší pošťuchování proběhlo už u bazénu, ale po večeři nás čekají rytířské souboje. To bude mlata.
Je večer. Dnešní den byl náročný. Asi u té pohádku usnu…
Čtvrtek
Rozcvička. Hurá. Musím se trochu probrat, protože po snídani nás čeká drsný středověk: souboj na koních na kolbišti.
Nevím, jestli pořádali ve středověku i vodní bitvy, ale ta naše byla parádní! Teď budeme přepravovat vodu kelímy. To bude nuda.
Přeprava vody v kelímcích se zvrhla v další vodní bitvu. Super! Akorát nevím, proč jsem se převlíkal. Jdeme do bazénu. Stejně jsme všichni znovu mokří.
Bitev prý bylo dnes už dost. Jdeme závodit. V dobových kostýmech, s míčem a co já vím co ještě.
Navštívila nás dřívější tábornice, dnes mamina. Nějaká Kikina. I se svým potomkem. Asi Kikinče. Nevím, co s tím všichni tak nadělají. Souboj na koních byl lepší.
Večeře a pak nás čeká pyžamová párty s módní přehlídkou. Prý můžeme pařit až do odpadnutí. Asi odpadnu brzo. Dobře si to na nás nachystali, aby nás utahali.
Pátek
Dnes už žádné souboje, jen míčové hry a balení. Po obědě jedeme domů. Škoda. Měl bych zavolat našim. Ale kde mám mobil? Aha, já ho v úterý zapomněl u nabíječky. Jak to, že mi nescházel? Tajemství hradu bylo odhaleno! Svojanov je zakletý.